Skončilo mi příšerně těžké pracovní období a já mám pár dní na odpočinek. Tak kdepak se dá ještě teď na začátku listopadu najít v Evropě pěkné počasí? A kdepak bych se mohl ideálně každý den kochat krásou moře? Do úvahy připadají Kanáry, Sicílie, s určitým rizikem špatného počasí Sardinie nebo Portugalsko. Pak se objeví článek o Portugaslku na motorce od Ondry (v angličtině tady), nacházím levné letenky z Vídně do Fara a moje první návštěva Portugalska může začít.

Nechce se vám číst celý článek? Můžete jej přeskočit a podívat se na shrnutí těch nejhezčích zážitků v mém tříminutovém videu. Myslím, že si v ní dost dobře přijdou na své, jak fanoušci motorek, tak ti, co se chtějí kochat mořem. No zkuste sami :)):

Ještě před nákupem letenek kontaktuji moto půjčovnu Motorent.pt a vybírám si moderní tříválcovej stroj Yamahu MT-09 Tracer. S půjčovnou se dá v pohodě domluvit anglicky a celková cena nebyla vůbec špatná – vlastně byla zázračně malá. Tahle špičková Yamaha mě stála na 5 dní 370 EUR a to prosím pěkně včetně přistavení a vrácení přímo na letišti (+80 EUR) a komplexího pojištění i pro případ bouračky či kráděže (+60 EUR). Asi v těch výpočtech někde udělali chybu, ale nevadí. :)) Přebírám motorku v pondělí ráno a spěchám, abych už už viděl moře …

Letiště Faro má jednu velkou výhodu: je jen 3 kilometry daleko od pláže, takže jsem se dočkal opravdu rychle :-)) Vítá mě slunečné počasí a 23 stupňů. Na to, že jsem v Brně dnes ráno cestou na letiště rozmrazoval okna na autě, je to tuze příjemná změna.

Samotnej jih Portugalska na vás dobrý první dojem neudělá. Není nic moc k vidění a silnice plné kamiónů jedoucí kamsi, taky nepotěší :( Je prostě potřeba přetrpět prvních 80 km jízdy do města Lagos a pak to celé začíná. Pro jistotu sem tedy zůstal po celou dobu co nejvíc na západě, jak je vidět z přibližné mapky:

Ještě v Lagosu jsem trošku v depresi. Za dopolední přesun v kolonách jsem využil tak maximálně 30 koní z těch 115 co Yamaha nabízí a nic moc hezkého tedy neviděl. Beru to pak ale do hor po silničce CM1054 kolem závodního okruhu Algavre a dále kolem 902 m. vysoké hory Fóia. Tam to všechno začalo… Zatáčky, nulová doprava, místy opravdu dobrý asfalt a já konečně mohl roztočit tříválcové srdce Yamahy. Paráda začíná.

Ta motorka je boží! Asi víte, že já mám nejradši ty klasické Hondy ze 70/80 let (viz můj poslední článeček), moc si nelibuju v elektronických asistentech a EURO normách, ale tohle svezení bylo parádní. 900ccm tříválec táhne slušně od třech tisíc, ale potom co se děje (s palivovou mapou A) od nějakých šesti je fakt maso! Přesně to vystihují všechny ty toerie říkající, že tříválec spojuje to nejlepší z charakteristik řadovejch 4válců a 2válců… Ten naléhavej, agresivní až nasranej zvuk linoucí se ze standardní koncovky ve spektru od 5 do 10 tisíc při plnym plynu je fakt hodně návykový zboží. Opravdu mi to připadá jako 4válcová uhlazenost říznutá 2:1 trochou toho bublání a příjemných vibrací 2 válcovýcho Véčka… Není to moc slyšet ze záznamu, musíte to prostě prožít sami :)

To hlavní, proč jsem si ale vybral Portugalsko v týhle době byl ten slaný mořský vzduch, slunce a klid… A to jsem si teda splnil do puntíku. Pokud tak jako já milujete ty prázdné pláže, kde není vidět na konec, tady by se vám líbilo.

Celých pět dní jsem prakticky trávil co nejblíž podél moře a užíval si tu nádheru. Pokud se sem vydáte v první polovině listopadu, dostanete ideální počasí (teplota byla pořád 23 – 27 stupňů) a minimum turistů. Kolem pláží jen semtam potkáte nějaký ten karavan nebo pár surferů.

Nakonec jsem se přecijen rozhodl udělat si krátkou pauzu od útesů a pláží a zajel jsem si poprvé v životě do Lisabonu. A to hned přes 2 kilometry dlouhý visutý most Ponte 25 de Abril ne nepodobný tomu v San Franciscu. Tyhle neplánovaný návštěvy velkoměst úplně zbožňuju. Hoďku nebo dvě před příjezdem booknout nějakej prima hostel za pár kaček, ubytovat se a vyrazit rovnou do nočního centra. A ráno si ideálně zajít na Free walking tour, nějakou dobrou snídani, přidělat batoh na motorku a vyrazit zase za dalším dobrodružstvím.

Mimochodem zrovna tenhle konkrétní hostel byla trefa do černého: Seznámil jsem se s prima lidmi a v téhlě symbolické ceně 263 Kč byl zdarma internet, snídaně i půjčení ručníku. Fair enough! :)

Vracím se pomaličku zpátky na jih a opět se držím co možná nejblíž útesům…

Tímhle cestopisem jsem spíš chtěl zprostředkovat moje pocity než dát konkrétní návod, co kde přesně a za kolik vidět :) Dlouhodobě se mi osvědčuje plánovat co nejmíň a vidět, co mi to cestování přinese. Doporučuji to i vám :) Jedna z těch nejkrásnějších věcí, jsou tyhle západy slunce… užít si to, pak nasednout na motorku, najít nějakou pěknou restauraci a užít si ten pocit…

Praktické informace

• Letenky většinou vyhledávám skrze Google Flights. Zdá se mi to nejjednoduší. Konkrétně do Fara se dá dostat hezky například z Vídně, a to tak jako v mém případě od 2 000 Kč.
• Ubytování jsem řešil výhradně skrze Booking.com. V Portugalsku u moře mimo sezónu penziony (pokoj pro dvě osoby) vyjde na 600 – 1000 Kč. Hostel v Lisabonu, a případně i v jiných menších městech okolo pobřeží (pro jednu osobu) od 200 Kč.
• Potraviny v obchodě srovnatelné jako u nás, oběd či večeře v restauraci 10 – 15 EUR.
• Jako půjčovnu motorek jsem zkoušel Motorent.pt. Sídlí ve městě Portimao, asi 70 km od letiště a tak je tam potřeba se dostat autobusem nebo si nechat motorku dovést. Mají různé motorky, endura, cestovní, sportovní, choppery od 125 až po velké choppery. Zdá se, že motorky nejsou v nejlepším stavu a trochu péče by potřebovali, ale borci nic moc neřeší a dá se s nima rozumně domluvit a asi i smlouvat :)

Mnoho krásných zážitků na motorce přeje Jindra Fáborský