12 věcí, které dost možná zažiješ, pokud se s námi vydáš na motorkách do Albánie

Po dlouhé době mám volné ruce, a tak je mohu položit na klávesnici a vrátit se vzpomínkami do června tohoto roku. Před začátkem letních prázdnin jsme vyrazili s Matějem na každoroční expedici, tentokrát do Albánie. Je to jeden z těch tripů, kde zapomeneš, že máš na tom světě vlastně nějakou práci, že děláš nějakou kariéru. Je to jeden z těch tripů, kde noťas necháš stovky kilometrů daleko a mobil ani nezapínáš… Volání z těhle zemí stejně stojí 35 Kč na min. Je to jeden z tripů, kdy toho zažiješ tolik, že třetí den už nevíš, cos viděl ten první…

Těhle 12 vzpomínek je opravdu jen zlomek toho, co za týdenní dovolenou uvidíte a ucítíte, vyrazíteli namísto Egypta tentokrát na terenní, nebo vlastně úplně jakékoli, motorce na Balkán.

  1. Motocross po probuzení v Maďarsku

V Maďarsku jsem nikdy nic zajímavýho nezažil. Často říkám, že je to, minimálně pro motorkáře, nejnudnější země v Evropě. Tentokrát jsme ale měli štěstí: Když jsme se probudili první noc na louce, odhadem 80 km severně od Balatonu, zjistili jsme, že jsme si ustlatli hned před vjezdem na motocrossovou dráhu. Srdce zaplesalo/a podruhé, když jsme si všimli, že onen vjezd je otevřený. Takže sundat kufry a hned první den to pořádně z……. blátem

img_1646 Continue reading

Gran Canaria – Designed for Scramblers

V minulém článku jsem psal o lednové cestě z Barcelony do Cadízu. A právě v Cadízu jsem sedl na trajekt, abych se přepravil na několik týdnů pracovat a jezdit na Kanárské ostrovy. V plánu je projet většinu ostrovů a pořádně si odpočinout.

Prvních asi 14 dní trávím v hlavním městě Las Palmas na ostrově Gran Canaria – ten sice patří k více známým, větším a těm turisty vyhledávanějším z kanárských ostrovů, ale jak se ukázalo, pro motorky je jako stvořený. Copak pro motorky… Celou tu dobu připadalo, že je jak stvořený pro Scramblery … :))

Asi nedává smysl popisovat, co jsem kdy dělal a co všechno zažil, a tak zkusím vystihnout v čem mi přijde Gran Canaria totálně boží na motorky a proč byste se sem měli co nejdříve vypravit :)) Dole potom naleznete všechny praktické informace – jak se sem levně dostat, jak si půjčit motorku apod.

Silnice? „Transfagarasan na každém rohu“

Uznávám, že trochu přeháním, ale několikrát mě to v náklonů v některé z místních zatáček opravdu napadlo. Všichni u nás mluvíme o Alpách nebo o rumunském Transfagarasanu a prakticky každý rok se tam musíme jet nutně svízt. Tady je to při troše nadsázky na každým rohu. Je potřeba odjet z dopravního chumlu Las Palmas alespoň 20-25 kilometrů libovolným směrem a tam začínají opravdické motorkové silniční orgie…

Triumph Scrambler Gran Canaria Continue reading

Napříč lednovým Španělskem – Sezóna začíná!

Co si budeme namlouvat. Zima je pro fanatické motorkáře to nejhorší roční období. Jasně… Většinou jezdíme až co počasí dovolí, ale to čekání cirka od půlky listopadu do minimálně konce února je úděsný. Letos jsem už toho měl po krk a rozhodl jsem se, že sezónu zahájím už na konci ledna cestou po Španělsku a následně trajektem na Kanárské ostrovy.

Jinak pokud se vám to nechce celé číst, mrkněte alespoň na tohle 5minutové video, které ukazuje většinu super zážitků z cesty.
Continue reading

Nejlevnější a zřejmě zatím nejlepší trip – Rumunsko 2015

Na psaní tohohle cestopisu jsem se opravdu těšil… Tentokrát to ale udělám trochu jinak. Nebudu popisovat chronologicky projetá místa, ale zaměřím se jen na pár zážitků a pocitu z tohohle low-cost off-road výletu s Matějem do Rumunska. Pokud vás z jakéhokoli důvodu vůbec nebaví číst, můžete se místo čtení alespoň podívat na výběr zážitků v tomhle čtyřminutovém videu, které Matěj sestříhal.

Continue reading

Vzpomínka na léto: Roadtrip Balkánem

Svou významností to není zrovna trip století, ale i tak stojí za zaznamenání. To byl začátek léta a Ondra se chystal na motorce za prací do Španělska. S malou zastávkou u svojí holky v Řecku. … Wait. Na mašině do Španělska přes Řecko? Trochu trhlý ne? My motorkáři už to tak občas máme :) Když mi Ondra sdělil svůj plán, bylo jasno, že ho minimálně na hranice s Albánií mile rád doprovodím. A tak se psal první pěkný letní trip… Sbalit jen to nejnutnější, nastartovat dvouválce a jedem za sluncem.

Continue reading

Tisíc mil Kalifornií a tentokrát ne sám

Bylo to zhruba před rokem, kdy jsem byl pracovně v Seattlu a při té příležitosti si vypůjčil na víkend Harleye. A bylo to úplně ve stejné době, kdy jsem zjistil, že je to jeden z největších zážitků, který se snad na světě dá zažít (článek o víkendu ve Washingtonu zde). Tedy alespoň pokud jste jako já a máte rádi motorky, cestování a Ameriku.

Za ten víkend mě několikrát napadlo, jaká je to škoda, že přesně tohle se mnou teď nemůžou zažívat všichni moji kamarádi a taky moje rodina. Od té doby jsem se také snažil, aby alespoň moje rodiče měli někdy tohle možnost zažít. A teď, na konci června 2015 se to podařilo. Mám 3 letenky do San Francisca a letíme za dobrodružstvím. A já už si jsem teď jistej, že tohle bude pecka!

Continue reading

Na Scrambleru do Anglie

Vzpomínáte, jak jsem v minulém článku zmiňoval, že si asi budeme muset koupit nějaký Scrambler? Tak jsme skutečně pár týdnů na to jeden krásný sehnali. Sice se teď budu muset zase s nějakou motorkou rozloučit, ale to se nedá nic dělat. Nějak se nedalo ubránit pocitu, že právě tohle bude ta motorka, na které bude ježdění opravdová pohoda.

A právě na téhle klasické britské klasice (Triumph Scrambler 900) jsem se vydal strávit jeden měsíc ve Velké Británii. Pokud tedy chcete, nechte si povyprávět několik příjemných zážitků z mého cestování po Anglii. Do Londýna jsem vyjel kolem 15. května, abych tu přes týden vždy pracoval a o víkendu objevoval anglický venkov ze sedla motorky. Obojí má něco do sebe, ale víkend jednoznačně vede!

Cafe Racer v Londýně Continue reading

Cappuccino Italiano – První jarní trip a hned tisíce zážitků

To čekání na motorkovou sezónu bylo příšerně dlouhé, co si budeme povídat. Přes zimu se sice našlo pár krásných dní na prohnání nějaké té motorky, ale kolenům se to až tak moc nelíbilo. A po tomhe strašlivém každoročním absťáku přichází konečně úterý 14. dubna a já vyrážím na konferenci do Boloni. No, při pohledu do mapy na prakticky nepřetržitou dálnici z Vídně až do Boloni jsem zvažoval i vhodnější dopravní prostředky, ale touha nakonec zvítězila nad rozumem a jak uvidíte dále, udělal jsem tentokrát moc dobře :)

Continue reading

O vánočním dárku pro tátu – Honda Scrambler 250

Posledních téměř pět let se živím internetovým marketingem, lektorstvím na univerzitě a v posledních dvou letech především pořádáním Marketing Festivalu. Nechci se teď vyjádřit špatně – ten obor mám rád a určitě se mu chci nadále věnovat… Jen cítím, že mne mé srdce táhne ještě někam trochu jinam.

Navzdory mé vrozené nešikovnosti jsme se s kamarádem a mj. zkušeným mechanikem Ondrou Vymětalíkem rozhodli v sprnu 2014 pronajmout zapadlou garáž v Brně a proměnit ji společně ve vysněnou dílnu na úpravy a renovace motocyklů. Klasických motocyklů ze 60-80. let japonské výroby. Tady se můžete podívat na fotky z dílny nebo si přečíst článek o naší slavnostní otevíraččce.

A i když máme vizi, být jednoho dne světoznámou motorkovou dílnou, kde se věci dotahují do nejdrobnějších detailů, musíme začít pěkně od začátku a pozvolna. Jako úplně první projekt s deadlinem vánoce jsme si určili renovaci a lehkou úpravu motorky pro mého taťku. Taťka byl od malička obrovský fanoušek motorek a je mi hrozně líto, když slyším vyprávění o motorkovém trhu v naší zemi v letech 1948 až řekněme 1990. Hodně kluků v té době snilo o tom někdy nějakou Hondu nebo Yamahu uvidět … snažit se představit si, jaké by to asi bylo, nějakou vlastit pak znamenalo čiré bláznovství. No … možná vás za srdíčko chytne tenhle článek včetně všech naskenovaných příloh, vřele doporučuji k vánočnímu počtení.

Naším cílem tedy bylo jednu takovou Hondu taťkovi věnovat. Jako základ jsme koupili poměrně vzácnou Hondu CL 250 S. Nepojízdnou ale relativně zachovalovou z Ebaye z Německa za asi 12 000 Kč. Motorka vyráběná v málo kusech v letech 1982 – 1984 se super spolehlivým jednoválcem Honda shodným s modelem XL250 (a také Honda CB250RS). V ČR na ní téměř nemůžete narazit.

Honda CL250S
Continue reading

Konec prázdnin na horském vzduchu

Konec letních prázdnin za dveřmi a já mám na poslední chvíli šanci užívat si nádherné výhledy, pohodu a nekonečné horské serpentiny. Pojďte si je na malou chvíli užívat se mnou.

Minulý víkend jsme byli s Ondrou pro vysněnou Hondu Dream v Rumunsku a protože jsme bydleli v Pitesti, jen malý kousek od dle Jeremy Clarksona nejlepší silnice světa, nemohli jsme odolat. Jaké překvapení, že jsme si mnohem víc užili cestu podle místních o poznání méně zajímavou. Jedná se o E574 z Pitesti na Brasov viz mapka pod fotkou. Rozhodně doporučuji, pokud budete poblíž.

Rumunsko silnice E574 Continue reading

Příběh o jediné Hondě Dream 50R v ČR

Váháte, zdali číst takový dlouhý článek? O čem, že ten příběh je? O obrovské náhodě, neuvěřitelné nabídce a notné dávce štěstí. O motorce, kterých je zřejmě jen pár v Evropě, (zřejmě) žádná v České republice a která je podle některých nejhezčím vyrobeným strojem na světě. Motorce, která je více pojízdné umění než stroj na ježdění pro rohlíky. A také o tom, že teď už v ČR jedna je!

Píše se květen 2014 a já projíždím Rumunskem do Gruzie. V Bukurešti sháním montpáky, které jsem si zapomněl koupit u nás. Zastavuji v náhodném obchodě hned u cesty, kupuji montpáky a zírám nad zaparkovaným klenotem, který tady jen tak stojí.

Honda Dream 50R v rumunském obchodě
Continue reading

Úsměv prosím, tady jste v Americe

Původně jsem si myslel, že v názvu tohohle článku budou muset být slova jako: železo, síla, benzín či Milwaukee. Cestopis totiž vypráví o tom, jak jsem si splnil jeden ze svých snů, a projel se na pravém Harleyi po pobřeží Ameriky. Jenže … potkáte jednoho, dva, deset lidí v ulicích Seattlu a říkáte si, sakra, to je nějaké divné. Jak to, že se každý usmívá? Jak to, že vás každý všude tak vlídně vítá? Jak to, že se řidiči nákladních aut vrtí do rytmů amerických pecek linoucích se hlasitě z jejich autorádií?

Seattle Starbucks
Continue reading

Samotraké – Ostrov, který má neděli po celý týden

Zachtělo se mi přiblížit k domovu, a tak jsem to trochu uspíšil. S článkem o cestě zpět přes Turecko bych zřejmě literární cenu nezískal, jelikož šlo prakticky jen o 1 500 kilometrů dálnice a mě na drnčícím jednoválci. Věřím, že postačí, když prozradím, že souboj s trpělivostí jsem nakonec vyhrál a můžeme se tak přesunout v příběhu o pár set mil dále. Nechte mne vás seznámit se situací: 32 °C. 15. června. 17:50. Přístav Alexandropolis. A v ruce lístky na trajekt putující na maličký ostrov Samotraké. Příběh může začít.

Výlet začíná
Continue reading

Pestrobarevnou zemí klášterů – Arménie

Musím se opakovat – začnu znovu na hranicích: „Are you FBI agent or tourist?“, ptá se s poměrně vážnou tváří arménský celník? Docela jsem se zasmál, ale jinak byl rád, že formality na hranicích zabraly jen pár minut. Arménie je první křesťanský stát na světě (od roku 301), a proto zde naleznete desítky klášterů zasazených do malebné krajiny. Já jsem postupem času navštívil většinu těch důležitějších: Haghpat, Ejmiadzin, Khor Virap nebo Noravank. Záhy jsem ale zjistil, že z a) jsou všechny, z mého velmi laického pohledu, stejné a za b) jsou všude turisté. A tak jsem většinou jen projel okolo, aby se jako neřeklo. A aby se jako neřeklo, fotku jednoho z nich vložím i na blog. Jeho jméno je Haghpat a je pár km od hranice s Gruzií.

Haghpat - Arménie
Continue reading

Welcome To Georgia

„Welcome to Georgia“ slyším z úst celníka na Turecko-Gruzínské hranici ve městě Sarp zhruba v poledne ve čtvrtek 29.5. Startuji a beru za plyn, nemohu se dočkat, čím mě Gruzie přivítá. Na 20 kilometrové vzdálenosti jsem zatím zjistil velmi málo: Naprosto šílení řidiči, kteří o blinkru snad nikdy neslyšeli a pozor – benzin za cenu od 20 do 25 Kč. Příjemné.

Batumi je první město, do kterého chtě nechtě přijedete po překročení hranic. Toto téměř dvousettisícové velkoměsto věrně prezentuje extrémy Gruzie. V bezprostřední blízkosti městských pláží vidíte moderní a čistou turistickou destinaci.

Gruzie Batumi Continue reading